Občanský zákoník

Tato aplikace není výkladem zákona či plnohodnotnou právní radou.
Přináší pouze základní orientaci v nové právní úpravě.

Vyberte okruh

dědická smlouva
Dědická smlouva je nový způsob dědění; podle NOZ je možné o majetku, který má být součástí dědictví, uzavřít smlouvu (doteď bylo možné dědit jen na základě závěti a nebo podle dědických skupin v zákoně). Na jedné straně se zůstavitel za svého života zaváže, že majetek zdědí druhá smluvní strana, naopak tento dědic se zaváže, že např. konkrétní dům, který má zdědit, celý zrenovuje nebo v něm umožní bydlet dalším příbuzným.
§ 1582
odkaz
Osobě, které říkáme odkazovník zůstavitel zřizuje pohledávku na vydání určité věci z dědictví např. obraz, který zemřelý chtěl vyjmout z dědictví – nezdědí jej tedy jeho děti – místo nich jej odkázal svému dlouholetému příteli, který měl obraz rád. Institut odkazu se často také používá k obecně prospěšným účelům (např. dar nadaci).
§ 1594 a dále
podmínky v závěti
NOZ nově povoluje nabytí dědictví ze závěti vázat na splnění podmínky. Nepřihlíží se však k podmínce, kterou zůstavitel (zemřelý) ukládá dědici nebo odkazovníkovi (viz sekce „odkaz“) aby uzavřel či neuzavřel manželství (případně v manželství setrval, nebo je zrušil).
§1551 a §1552
dluhy postihující dědice
Dluhy zemřelého přecházejí na dědice. NOZ posiluje postavení věřitele. Zásadním se stává tzv. výhrada soupisu pozůstalosti (kvalifikované určení a soupis jmění, které zůstalo po zemřelém, tedy určení čisté hodnoty majetku v době smrti zůstavitele). Pokud dědic uplatní výhradu soupisu, hradí dluhy zemřelého jen do výše ceny jím nabytého dědictví. Pozor! Pokud výhradu soupisu dědic neuplatní, hradí možné dluhy zemřelého v plném rozsahu. Tzn. dluhy zemřelého můžou zatížit i dědicův vlastní majetek. Soupis pozůstalosti si dědic musí vyhradit do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl, dodatečně si jej vyhradit nelze.
§ 1704 a dále
vydědění
Vydědit nepominutelného dědice (děti zemřelého) lze prohlášením o vydědění, a to ze zákonem vyjmenovaných důvodů, kterými jsou:
  • neposkytnutí pomoci v nouzi (finanční pomoc např. při ztrátě zaměstnání)
  • neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele (žádné návštěvy příbuzných, nulový kontakt o svátcích)
  • trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze (vražda, znásilnění)
  • zhýralý život (gamblerství, neléčený alkoholismus)
Nově v prohlášení o vydědění nemusí být uveden důvod vydědění s tím, že v takovém případě platí, že dědic má právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Vyděděný se proti vydědění může bránit žalobou, musí však prokázat, proč podle jeho názoru zůstavitel neměl pro vydědění zákonný důvod.
§ 1646

O aplikaci

JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
JUDr. Petr Šustek, Ph.D.

Textové podklady pro aplikaci zpracoval JUDr. Petr Šustek, Ph.D odborný asistent na katedře občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který je spoluautorem Komentáře k novému občanskému zákoníku vycházím u nakladatelství Wolters Kluwer ČR. Novým občanským zákoníkem se zabývá i ve své advokátní praxi a dopady NOZ přednáší státním institucím i podnikatelskému sektoru. K textu přispěli také Lukáš Hrdlička a Alexandra Hrdličková, studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy.